„The most important shot in golf is the next one.“ 
 –Ben Hogan, American pro golfer

Sedím v londýnské kavárně a usrkávám café cappuccino. Na stole leží pero z oceli, zápisník a sedmnáctipalcový notebook a mezi čtením knížky poslouchám zbylé návštěvníky kavárny. Je pozdní letní den, fouká lehce vítr a je tak ideální příležitost projít se po Hyde Parku, dát si borůvkový muffin, které dělají skvěle ve stánku hned u jezera a kdyby bylo opravdu hezky, půjčil bych si lehátko a pozoroval kachny jak plují po jezeru. Anglie je úžasná země.

Vidím ten obrázek jasně, i když je to ale cíl na tento rok. Cítím ale to cappuccino jako kdyby čerstvě uvařené přede mnou stálo, kachny pluly po mém kolejním pokoji a lehátka se nabízela na střeše nad vstupem do kolejí.

Kde byste seděli vy a jak přesně to můžete popsat? Představte si to místo, kde byste chtěli být. Co byste dělali? Jaký je to pocit? Jaká nejmenší akce by vás přiblížila tomuto cíli?

Nemůžu přestat pracovat, plánovat a dělat z nehmotných myšlenek hmotné výsledky. Je to má volba. Vždycky jsem si přál nebýt při práci unavený, nemít strach nebo mít jídlo a pití na stole. To nikdy nepřijde, můžu si ale vybrat – odpálit další míček.

Půjdeme na další jamku, za dalším cílem, když jeho uskutečnění fyzicky cítíme už teď?